Andreea Victoria Anghel / I Really Miss Adorno

4.12.2019 – 22.12.2019

Andreea Victoria Anghel / I really miss Adorno

Dílo Andreei Victorii Angel je kritikou pozdního kapitalismu, zglobalizované společnosti a jejího konzumního způsobu života. Maximální produkce, která vede k maximálnímu zisku je vykoupena na úkor životního prostředí i velké části obyvatel naší planety. Vlak, do kterého jsme nasedli zrychluje a zdá se nemožné, aby zastavil nebo alespoň zpomalil. Cílová stanice pak v našich představách nabyla podoby domu hrůzy. Apokalyptické scénáře jsou podněcovány zejména bezradností, neboť se nezdá, že by ke stávajícímu kapitalistickému zřízení existovala uspokojivá alternativa, která by navíc naplňovala představu udržitelného rozvoje.

Adorno ve své Dialektice osvícenství mluví o modernismu jako o době, kdy převažuje racionální uvažování, které zbavuje člověka strachu a je přiživováno výzkumem i rozvojem technologií. Masové výrobní procesy i kapitalismus zaměřený na pokrok a růst, člověka znovu zotročují.

Toto zotročení je rafinovanější. Spoléhá na závislost člověka na konzumním způsobu života, levném a jednoduchém rozptýlení, které vyvolává zdání jeho svobody. Práce Andreei Victorii Anghel odkazuje také k Marku Fisherovi a k myšlence, že neexistuje žádná alternativa i k zjištění, že veškeré vize jiných možností jsou okamžitě označeny za nebezpečné a včas udušeny, aby nenarušovali status quo kapitalistického požitkářství. Na hraně beznaděje nám autorka nabízí zdánlivě neútěšnou nabídku – účast na pohřbu, tryzně, smutečním shromáždění. Jenže každý konec je zároveň i začátkem něčeho nového. Dílo reflektuje nejistotu zítřků, obavy z bolestného konce, ale také naději na nový začátek, a to i s rizikem nejasného výsledku.

 

Andreea Victoria Anghel (*1990) je rumunská autorka žijící v polské Vratislavi. Vystudovala bakalářské studia v oboru Volné grafiky na Univerzitě umění a designu v Cluji a magisterská studia v ateliéru Experimentální grafiky a vizuálního umění na Akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Umělecká praxe autorky má těžiště zejména v instalaci, nicméně v dílech jsou citelné i její malířské kořeny. Tematicky má pak tendenci podvracet a nahlodávat již standardizované společenské předsudky.

https://cigaroh.com/

 

 

Výstavu podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Statutární město Brno.