Jozef Mrva / CURIOSITY

IMG_4555

6. 1. – 27. 1. 2016

Jozef Mrva / CURIOSITY

http://jozefmrva.tumblr.com

 

Dnes v době technického pokroku lidstva, které expanduje daleko za hranice své planety, jsou lidé podvědomě vedeni (zprávami, internetem, atd.) k tomu, že vesmírné objekty, na jejichž snímky každodenně narážejí, automaticky vnímají jako každodenní realitu. Průzkum Marsu prožíváme prakticky v přímém přenosu a k dispozici máme jak vysoce detailní satelitní snímky, tak 3D modely, vizualizace, grafy a samotné fotografie ze sondy Curiosity Rover, které jsou distribuovány po síti. Přivádí nás to k pocitu, že planetu, na kterou fakticky ještě nikdo z nás nevstoupil, máme detailně zmapovanou, tudíž ji vlastníme. Nedosažitelná planeta se tak stala naší virtuální kolonií, ze které k nám soustavně přichází obrazová dokumentace. K expanzivnímu charakteru těchto výzkumů přispívá například jejich název: Curiosity, Opportunity… Vesmír nás zajímá, přitahuje, chceme jej zkoumat, objevovat, dobývat a kolonizovat. Fakt, že je cizí planeta tak detailně prozkoumávána všemi dostupnými prostředky vědy volá po odezvě na poli uměleckém.

Výstava několika sérií maleb a kreseb tuší je ve smyslu svého námětu symbolicky orámovaná dvěmi událostmi: nálezem vody v horninách Marsu, které robot Curiosity našel téměř hned po přistání a důkazy o tekoucí vodě na povrchu Marsu zjištěné před pár měsíci ze sondy HiRise, která detailně mapuje jeho terén. Obě tyto události vyprodukovaly ohromné množství snímků a vizualizací.

Jozef Mrva se ve svém projektu zaměřuje na shromažďování velkého množství informací o přistání Curiosity Roveru v kráteru Gale a jejich přepisu, rekonstrukci, ohýbání. Rekonstrukcí a postprodukcí získaného vizuálního materiálu v médiu malby a kresby umožňuje nemožnému a vzdálenému stát se skutečností, zdánlivou realitou, známou scenérií. Původ získaných námětů je různý, dalo by se říci trojího druhu: buď se jedná o satelitní snímky sondy HiRise, nebo počítačem zpracované vizualizace terénu anebo do třetice momentky pořízené přímo vozítkem Curiosity.

Technika černobílé malby, pro Jozefovu tvorbu typická, podtrhuje odstup a techničnost maleb. I obrazy, jejichž předlohy jsou barevné nebo kolorované byly zploštěny do černobílé škály. Černé pozadí reprezentuje zkoumaný výřez celku. Zkosení výřezů vychází z optiky snímků sondy, přeorientované podle světových stran. Kompozice děl souvisí také s médiem, ze kterého byly náměty původně vnímány a přenášeny, tedy monitorem počítače. Jeho optické vlastnosti a limity jsou v rámci díla přijaty a přiznány. Už nejde o to reprodukovat viděné, umělec se na základě dostupných dat snaží zachytit zprostředkovanou informaci. Díky této „interaktivní krajinomalbě“ již povrch Marsu nevnímáme jako virtuální, zprostředkované místo, s nímž nemůžeme mít přímou zkušenost.

Curator: Lenore Jurkyová

Jozef Mrva *1988 Praha; UUD v Plzni, Grafický design; FAVU, VUT v Brně, Intermédia

IMG_4520

IMG_4523

 

 

IMG_4540

IMG_4551

 

plakat_orezovky